Ahooj!
Popravdě jsem si nebyla jistá, jestli mám tenhle článek vůbec dělat... Připadalo mi, že když vám ukážu svůj pokoj, tak to bude už docela velký zásah do soukromí. Ale potom jsem si řekla... Vlastně ani nevím, co jsem si řekla, prostě jsem ho udělala. :DDD
Takže tady to je.
Letos v létě můj pokoj (teda vlastně náš pokoj - dělíme se o něj se sestrou) prošel docela velkou změnou. Růžové zdi jsme přetřeli na bílo, vyměnili okna a dveře a také jsme nechali zrenovovat parkety.
Celou zeď nad postelí mám polepenou plakáty, vytrženými stránkami z časopisů, obrázky a fotkami.
Během let se tahle "koláž" rozrůstá a neustále mění.
Obyčejný "lampiónový" lustr z Ikea jsem si tak trochu vylepšila pomocí anilinek. Nesnažila jsem být nijak pečlivá, prostě jsem ho postříkala barvou. Tadáááá.
Dříve jsme měly knihovničku z dřevotřísky, tu jsem ale vyhodila a místo ní vyrobila novou ze dvou dřevěných bedínek natřených na bílo. Knihovnička slouží zároveň i jako noční stolek.Vedle ní předtím stál psací stůl, ale teď je tu místo něho sedací vak. Vytvořil se tak příjemný kout na čtení a navíc máme volný přístup k oknu, z kterého je hezký výhled do zahrady.
S pokojem sousedí i menší šatna.
V rozhovoru s nějakým architektem jsem si přečetla, že minimalistické interiéry vypadají dobře na fotce, ale žít se v nich nedá. A s tím prostě musím souhlasit. Proto je náš pokoj plný věcí, ke kterým mám nějaký vztah nebo se mi prostě jenom líbí - díky tomu na mě působí útulně a cítím se v něm příjemně.
Přiznání: Spím s pandou.
Můj umělecký výtvor z první třídy.
A takhle vypadal náš pokoj předtím. Tak byla ta změna k lepšímu, nebo ne?
Adele