Mám pocit, že spousta mých vrstevníků čte pořád stejné knížky od stejných autorů, kteří jsou momentálně "nejvíc cool". Na tom asi není nic špatného, ale já se poslední dobou stále radši vracím ke svým starým knížkám se zažloutlými stránkami a překrásnými ilustracemi dětí z minulého století.
Začínám být melancholická. Což je asi trochu divné, když uvážím, že mi je 15!:D
Čtu teď knížky, které nejsou o minulosti, ale byly skutečně napsány před více než sto lety.
Snad nejraději mám knížku od kanadské autorky - Anna ze Zeleného domu. Dostala jsem ji od maminky, která na ní narazila úplnou náhodou, mezi starými vyřazenými knížkami z městské knihovny.
Další knížky - Malý lord, Tajná zahrada a Malá princezna ( která byla také moc hezky zfilmována) jsem dostala od babičky. Nebudu tu psát, jak moc jsem si tyto knížky zamilovala, jak mi dokážou zvednout náladu, ani o vůni starého papíru. Radši se Vás pokusím přesvědčit, aby jste se také podívali na půdu, nebo prohledali babiččinu knihovnu a zažili to sami!
Adele
Krásné fotografie! :))
OdpovědětVymazatDíky Matěji!:3
VymazatDíky Matěji!:3
VymazatKrásné fotografie! :))
OdpovědětVymazatVelice hezký článek, úplně jsem se zasnil...
OdpovědětVymazatŠkoda jen, že ubývá toho času na klidné čtení v pohodlí domova s šálkem čaje...
To jsem moc ráda!:) A nějaký čas si určitě najdeš.;)
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
Vymazat