Bonjour Paris



Čtení Pásma při hodině literatury mě myšlenkami přeneslo do Paříže už pár hodin před odjezdem...

Nyní ty kráčíš sám davem po Paříži
Kol tebe stáda autobusů řvou řičí a víří
Bolestná úzkost lásky hrdlo svírá ti
Jako bys nikdy už se neměl lásky dočkati 
                                                        - Guillaume Apollinaire (Pásmo)

Všechno má svůj důvod



Je podzim. Mé oblíbené roční období. Poslední dobou si ale říkám, proč to tak je. Rok co rok se na podzim stane něco, co je pro mě velkou životní změnou. Abych pravdu řekla, tak pro člověka jako jsem já, to není úplně lehké se s tím vyrovnat. Navenek jsem silná a nad věcí, i když trochu stydlivá, ale uvnitř jsem úplný opak. Znáš ten pocit?
Každou chvílí se mi v hlavě honí myšlenky o tom, co se mi ještě v životě přihodí, protože věř, že já mám život opravdu pestrý. Občas si říkám, že je lepší o něčem vůbec nevědět a žít si možná více naivní život bez žádného tušení. Bylo by to možná mnohem snazší. Ale to je život. Musíme ho přijímat takový jaký je, jít dál a neohlížet se za minulostí. To je důležité. 
,,Žij přítomností, sni o budoucnosti, uč se minulostí.''