Bonjour Paris

Čtení Pásma při hodině literatury mě myšlenkami přeneslo do Paříže už pár hodin před odjezdem...

Nyní ty kráčíš sám davem po Paříži
Kol tebe stáda autobusů řvou řičí a víří
Bolestná úzkost lásky hrdlo svírá ti
Jako bys nikdy už se neměl lásky dočkati 

                                                        - Guillaume Apollinaire (Pásmo)

 Před pár týdny jsem se vrátila z Paříže. Už někdy v srpnu jsem si říkala, že bych mohla po roce vyrazit znovu do Paříže navštívit ségru. Koukla jsem na jízdenky a měla jsem štěstí, jelikož jsem sehnala dost levné jízdenky o podzimních prázdninách (trochu jsem si prázdniny prodloužila :D...).

Každý den jsme prochodily různé zákoutí Paříže. Poznávala jsem nová místa, fotila a jedla :D. Ochutnávala jsem francouzské pochoutky a samozřejmě nechybělo popíjení vínka.

První den jsem si prošla muzea, kde mě naprosto uchvátil Monet! Barevné uličky, muzikanti, umělci, ano to je Montmartre. Zde jsem si zašly na oběd a užívaly si retro prostředí v restauraci. Jeden večer jsme měly holčičí jízdu. Vyšly jsme si na drinky a na slanou crépe. No a když jsem si neustále pochutnávala na jídle, tak jsem si řekla, že by bylo dobré se proběhnout. Terka mi půjčila sportovní oblečení a já se mohla jít proběhnout podél Seiny. Byla to fakt paráda! Běžíš, v uších ti zní oblíbená hudba a mezitím se ještě kocháš okolím. Co víc si přát? 

Něco málo z návštěvy Starbucksu...

Já: ,,Hello, I would like to have a pumpkin spice latte, please.''

Barista: ,,What's your name?''

Já: Tereza ( Bylo to kafe pro ségru).

Barista: Ukazuje kelímek s napsaným jménem. ,,Kenza?''

Já: Začnu rudnout a smát se. Jsem tak neshopná říct jméno? :D

Během dnů v Paříži jsem zpozorovala, že jsou všechny Pařížanky strašně hubené a blondýnky jsou zde vzácnost. Nejlepší to je v metru, kde jsou všechny typy lidí z celého světa, ale ty blondýnky tam chybí :D. Jsem si připadala občas jako bílá tečka uprostřed černého kruhu. 

Anne