Vše si tvoříme sami.



Den co den se mi v hlavně točí neustále stejné otázky. Nedokážu na ně odpovědět. Sama nevím co mám dělat. Zvládnu to? Mám na to? Jak zapomenout? Jak začít? Kdy to přijde? Co budu dělat?...



Nejvíc si užívám ty chvíle, kdy můžu na chvíli vypnout a strávit svůj volný čas sama se sebou. Jen tak se procházet lesem s psíkem a sledovat jak se příroda mění během měsíců. Užívat si to ticho, osamocená místa - tam se většinou cítím plná života. Nebo se projet na kole, dát si pořádně do těla! Poslouchat hudbu, která mě motivuje. Nebo naopak mě unáší do deep nálady, kdy přemýšlím nad vším. Co se dělo. Co se teprve bude dít... Povídat si sama pro sebe, nahlas. Jsem blázen :D?


Vlastně ani nevím, zda něco takového má smysl vydávat. Souhrn mých několika měsíčních pocitů. Asi jsem se teď dostala do takové té podzimní nálady. No jo. Magické babí léto je pryč. Vítej pochmurný podzime :D!
,,Vím, že život není med, ale i tak může být sladký."


S Adele jsme se naučily nebrat věci tak vážně. Prostě nic není vždy dokonalý. Tak jsem napsala špatně test, nechápu matiku, neumím kotrmelec, mám zraněné koleno... Ano, občas to zabolí. V momentě, kdy si myslím, že se rány zahojily, tak stačí málo k tomu, abych zjistila, že se budou hojit ještě dlouho... ALE nezapomeň -  ,,Den bez smíchu je promarněný den".



Ano, miluju instagram @nerealna_realistka a @xabyssus!


Anne


Okomentovat