Ahoj jaro!

Je sobota, druhý březnový den. Ležím v posteli a prožívám doznění alkoholu ve velkém stupni kocoviny. Plesová sezona je u konce a teď přijde to, na co jsme čekali už od září. Ano, myslím tím maturitu. Knížky nepřečtené, otázky nedodělané v horším případě žádné... Snaha učit se je nulová, prokrastinace vítězí! Uklízení všeho možného zdá se být zábavnější než učení se o jsoucnu nebo o rybníkářství. Máme přeci ještě víc jak měsíc, takže klid :D... 

Bude to los, který vyhraje?

Ahooj!

Měsíce se střídají tak rychle jako stihlo opadat listí ze stromů. Už je to tady. Poslední měsíc. Prosinec. Rok končí tak rychle, jako když začal. Nezdá se ti? Tolik se toho stalo. Jednou nahoře a jednou dole. ,,Život je jako horská dráha. Zavřeš na ní oči nebo pojedeš dál?"

Here comes the sun

Here comes the sun. Občas. Často. Někdy. Nikdy. 

Smát se. Užívat si společné chvilky s těmi koho máme rády. Být samy sebou. Nic neřešit. 

Jen tak si sednout do postele a nafotit pár fotek. Teda vlastně několik set fotek, abychom si pak mohly vybrat tři z nich, na kterých budeme vypadat podle našich představ.  

In real life, there is no algebra.

Pijeme třetí kafe (a druhý víno, lol), upravujeme fotky, posloucháme hudbu a užíváme si víkend v Praze. Páteční večer jsme strávily na Metronome festivalu, kde měl koncert náš milovaný Tom Odell. Jeho hudba pro nás hodně znamená, takže je to vždycky něco neuvěřitelnýho vidět ho naživo. Po koncertu se nám ještě nechtělo domů, a tak jsme zamířily jen tak někam do centra… no a skončily jsme u kyvadla, kde jsme se posadily a koukaly na noční Prahu. Bylo tam dost mladých lidí a byla tam taková „cool atmosféra“ :D.

Jak jsem se přestala bát

Ahooj!

Teda musím říct, že už je to pěkně dlouho, co jsem naposledy psala nějaký článek... Od té doby se stalo vážně hrozně moc věcí! Když se nad tím zamyslím, tak si tak nějak uvědomuju, že ještě nikdy se toho v mém životě nedělo tolik, jako teď. Ne že bych teda snad zachraňovala lidský životy, cestovala po exotických zemích nebo něco takovýho... spíš jsem poznala nový lidi a i když jsem někoho z nich zase záhy ztratila, tak ničeho nelituju. Zážitek nemusí být nutně pozitivní, hlavně když je silný, že ano. :D

Live more, worry less.

,, Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život. Pláčeš? I v slzách je síla. Tak jdi a žij."

-John Lennon

Poslední dobou si říkám... Co se to sakra děje v mém životě.?! Jednou jsem dole a po druhé zase nahoře. Musím říct, že mě ale tahle jízda opravdu baví. Jak se to říká, všechno špatné k něčemu dobré? Dávám tomu za pravdu. Během pár dní jsem prožila tolik pocitů. Strach, stres, láska, přátelství. To jsou ta výstižná slova. To bylo možná příliš depresivní, ale proč se trochu nezamyslet...

Všechno má svůj důvod

Je podzim. Mé oblíbené roční období. Poslední dobou si ale říkám, proč to tak je. Rok co rok se na podzim stane něco, co je pro mě velkou životní změnou. Abych pravdu řekla, tak pro člověka jako jsem já, to není úplně lehké se s tím vyrovnat. Navenek jsem silná a nad věcí, i když trochu stydlivá, ale uvnitř jsem úplný opak. Znáš ten pocit?

Každou chvílí se mi v hlavě honí myšlenky o tom, co se mi ještě v životě přihodí, protože věř, že já mám život opravdu pestrý. Občas si říkám, že je lepší o něčem vůbec nevědět a žít si možná více naivní život bez žádného tušení. Bylo by to možná mnohem snazší. Ale to je život. Musíme ho přijímat takový jaký je, jít dál a neohlížet se za minulostí. To je důležité. 

,,Žij přítomností, sni o budoucnosti, uč se minulostí.''

Dreamy autumn

"Tak hlavně abyste nechytla klíště, děvčata," ozve se za námi a my obě nadskočíme leknutím. Kousek od nás prochází lesem nějaká babička s košíkem. Je to trochu zvláštní situace - snažíme se totiž právě vyfotit na samospoušť, oblečené do šatů a na hlavě věnečky z břečťanu. Na stromě je pověšená brašna od foťáku, v mechu se válí kabáty a na nich vysypaný obsah kosmetické taštičky...

We choose to be happy

Ahoj!

Při listování časopisem Moje Psychologie jsem narazila na článek Barbory Šťastné, který mě opravdu zaujal. Jmenoval se Slovník radosti a byl o slovech ze světových jazyků, která popisují různé příjemné emoce. Emoce, které zná každý z nás, ale v češtině pro ně nemáme žádné konkrétní pojmenování. Zabývá se tím úžasný projekt Pozitivní lexikografie. O pár slov bychom se chtěly podělit i s tebou.

 Například "retrouvailles" z francouzštiny znamená radost ze setkání po dlouhém odloučení, "schnapsidee" z němčiny je bláznivý nápad, který se zrodí v opilosti, "peiskos" z norštiny znamená něco jako užívat si tepla u praskajícího krbu, "shemomechama" z gruzínštiny je jíst, protože máte prostě chuť, ne z hladu, "tarab" z arabštiny je extáze, kterou vyvolá poslech dobré hudby, "aware" z japonštiny  je svíravý pocit z okamžiku pomíjívé krásy, "saimhnaes crois" z galštiny znamená dobrý pocit z dokončené práce a poslední japonské slovo "komorebi" jsou sluneční paprsky, které prostupují skrze větve stromů.

Přesně takové "komorebi" jsme si užily dneska dopoledne, když jsme vyrazily ven, abychom udělaly fotky k dnešnímu článku. Mezi focením jsme si i povídaly o seriálu 13 Reasons Why (který určitě taky znáš, nebo jsi o něm minimálně slyšel/a)  a o tom, že některé postavy se hroutí i kvůli věcem, které vlastně ani nestojí za řeč a zároveň si nedokážou vážit těch dobrých věcí v životě.

Ono není nic moc těžkého na tom, tohle chování zkritizovat. Těžší je si uvědomit, že se vlastně (alespoň někdy) chováme stejně. Ale když si to uvědomíme - potom už se můžeme snažit hledat v životě ty hezké věci. Třeba takové, o kterých jsem psala na začátku článku. Na chvíli se zastavit a uvědomit si, že i přes všechny problémy je pořád spousta věcí, díky kterým můžeme být šťastní.

We choose to be happy. A ty?

Spring is in the air

Ahoj!
Jaro je v plném proudu a venku už všechno krásně kvete, takže by byl hřích něco nenafotit. Ale abychom pravdu řekly, žádné teplo zatím teda není. Využily jsem Velkého pátku a nafotily jsem ,,pár,, fotek - ono jich bylo asi tisíc, ale asi na třech fotkách vypadáme dobře, znáte to :D.

Doufáme, že už brzy bude to opravdové teplé jaro, kdy půjdeme ven s mikinou a zima nám nebude.

Autumn mood

Ahoj všichni!:)

Tohle focení bylo asi nejnáročnější, jaké jsme kdy dělaly. Proč? Tak za prvé nám byla zima. Fotily jsme sice v krásném prostředí, ale prostě bylo pod mrakem, takže světelné podmínky taky nic moc. Aspoň to barevné listí to jistí, takže díky němu nejsou fotky (až tak moc) pochmurné.

Nature

Ahoj všichni! :)

Určitě jste už taky zaznamenali, že léto se pomálu chýlí ke konci. Rána jsou teď chladnější a večer se stmívá čím dál tím dřív. A taky už se nám moc nedaří ignorovat fakt, že první školní den se neúprosně blíží. Ale i tak se snažíme si každý den užívat, jak jen to jde. Zrovna nedávno jsme vzaly kola a vyrazily k nedalekému rybníku. Bylo pozdní odpoledne -  takovéto, když sluníčko hřeje, ale už nepálí. Stromy se odrážely na klidné hladině a směrem k nám plula labuť. A právě v téhle atmosféře vznikly tyhle fotky.

Jak se Vám líbí? Budeme moc rády, když nám to napíšete do komentářů!

Anne&Adele